| Seznamte se s LENOCHODY |
Třetí říjnovou sobotu se už od roku 2010 slaví Mezinárodní den lenochodů. Můžete se s dětmi vypravit do zoologické zahrady, kde na tento den připravují speciální lenochodí program, nebo si můžete, stejně jako my, přečíst o lenochodech pár zajímavostí a pak si společně lenochoda rovnou vyrobit.
Zajímavosti i návod na lenochoda na vás čekají níže.
Když lenochod spěchá..
Jak už jejich jméno napovídá, nejsou lenochodi žádní sprinteři. Když máji opravdu velký fofr, “uběhnou“ za jednu minutu až 4,5 m 🙂. Moc často ale nespěchají a jejich život je velmi pomalý.
Jsou to samotáři a prakticky celý život tráví v korunách stromů, kde většinu času pospávají, pomaličku lezou po větvích a konzumují listy, větvičky, květy a plody.
Velmi rádi se nahřívají na sluníčku. Jejich tělesná teplota, narozdíl od našich 36,5 °C, kolísá mezi 30 – 35°C a může klesnout až ke 20°C. Pak se, už tak dost pomalý lenochod, stává ještě pomalejším, protože se jeho životní pochody, vlivem nízké teploty těla, ještě více zpomalí.
Na záchod jednou týdně!
V dávné minulosti (asi před 5 mil. lety) se lenochodi pohybovali po zemi a dosahovali velikosti a váhy slona.
Nynější lenochodi jsou velicí max. 80 cm a na zem sestupují jen tehdy, když je to opravdu nutné. To je například v momentech, kdy se potřebují napít, vykoupat, přemístit na jiný strom, nebo když potřebují na toaletu, což je cca jednou za týden.
Plazením kupředu
Není divu, že na zem moc rádi nesestupují, protože zde jsou vzhledem ke své pomalosti velmi ohrožení. Jsou zde totiž ještě pomalejší než v korunách stromů.
Chození jim vůbec nejde, takže se spíš plazí a jsou tak pro kolem jdoucího predátora snadnou kořistí.
Jen tak se ale nevzdávají a v případě ohrožejí se aktivně brání. Na předních končetinách mají 10 cm dlouhé drápy, kterými sekají kolem sebe.
Snaží se nepřítele i pokousat, ale vzhledem k tomu, že jejich chrup není plnohodnotný, těžko říct, jestli jim to pomůže.
Příbuzní s mravenečníkem a pásovcem
Lenochodi patří společně s mravenečníky a pásovci do skupiny chudozubích, což napovídá, že jim nějaké zuby chybí. Lenochodi konkrétně nemají přední řezáky a špičáky.
Pokud se tedy na zemi potkají např. s jaguárem šance, že se ubrání svými zuby, je minimální.
Nejlépe je na větvi
Nejlépe a nejbezpečněji je jim tedy v korunách stromů, kde díky svému zbarvení krásně splynou. Jejich původně hnědo-šedá srst je totiž často zbarvena dozelena díky řasám, kterým se v lenochodí vlhké srsti dobře daří. Nazelenalá srst jim tak pomáhá v maskování.
Další zajímavosti je, že lenochodi umí otočit hlavu až o 270° a to díky domu, že mají narozdíl od ostatních savcům 8-9 krčních obratlů místro tradičních sedmi.
Informací už ale bylo dost, tak hurá na vyrábění.
Návod: LENOCHOD
POMŮCKY:
– bílý výkres
– pro ty, kdo potřebují, šablonku lenochoda: LENOCHOD ŠABLONA »
– nůžky
– tužka
– pastelky, nebo fixy
– lepidlo
POSTUP:
1. Načrtněte si obrázek lenochoda, nebo si vytiskněte šablonku, kterou jsem pro vás připravila výše.
2. Šablonku vystřihněte, přiložte na přehlý výkres tak, aby část hřbetu lenochoda malinko překrývala ohyb výkresu.
3. Šablonku obkreslete, vybarvěte a vystřihněte (nechejte kousek prodloužené nohy tak, jak vidíte na obrázku). Horní část hřbetu musí zůstat po rozložení výkresu spojená.
2. Prodloužené části nožiček ohněte a slepte.
3. Najděte lenochodovi nějaké pěkné místečko k zavěšení A MÁTE HOTOVO!
Další zajímavé povídání spojené s vyráběním najdete v e-boocích Báječné tvoření ».
Pokud ale už pokukujete spíš po adventních aktivitách pro své děti, koukněte na e-book:
30 minut ADVENTNÍHO TVOŘENÍ NA KAŽDÝ DEN aneb těšíme se na Štědrý večer »
Najdete v něm nejen spoustu návodů na adventní tvoření, ale také se s dětmi díky kartičkám s kreslenými hádankami seznámíte s vánočními zvyky a pranostikami.
