Kdy začíná první adventní neděle a jak je to s obdobím klidu v předvánočním čase?
Často slýcháme, že advent by měl být obdobím klidu, půstu a rozjímání. Nevím jak vy, ale já, jako matka dvou malých dětí, si o nějakém klidu můžu nechat akorát zdát :-).
Není to samozřejmě kvůli nějakému nákupnímu šílenství (to v dnešní době většinou pořeší internet), ale kvůli snaze udělat vše pro to, aby všichni kolem byli spokojení a měli pěkné Vánoce.
Myslím, že nejsem jediná, kdo na Štědrý den většinou „mele“ z posledního a v závěru roku pak přemýšlí, co do budoucna z vánočních příprav vypustí a co změní. Jenže ty děti jsou tááák šťastné, že když se rok s rokem sejde, pustíme se do těch vánočních příprav a aktivit znovu.
O klidu tedy moc řeč být nemůže a o půstu už vůbec. Kalorie vydané na vánoční přípravy je nutné pravidelně doplňovat a u nás doma bývá dost pokažených kousků cukroví. Navíc je třeba konzumovat i obsah balíčků, které nám za oknem nechal Mikuláš.
Do toho tu a tam nějaký ten svařáček, posezení s kolegy….a je po půstu.
Konec výčitkám!
Nejdřív jsem si to trochu vyčítala, ale po tom, co jsem se dočetla, jak advent trávili naši předci, jsem výčitky hodila za hlavu. Koneckonců na rozjímání je dost času během celého roku, když se najde nějaká ta volná chvilka k přemýšlení.
Ani vy si nic nevyčítejte pokud máte advent trochu divočejší. Naši předci jej také netrávili pouze modlitbami. Dokonce se v tomto období docela dobře bavili.
Jak to bylo s ADVENTEM v minulosti? Obdobím klidu a rozjímání rozhodně nebyl.
Dříve se prostí lidé v zimě a tedy i v adventím období chtěli hlavně bavit. Od jara do podzimu měli spoustu práce na polích a na zábavu moc času neměli. V zimě, kdy byly mrazivé a krátké dny, se venku pracovat nedalo. Lidé tak po setmění nebývali unavení jako v létě po tvrdé práci na polích a proto nechodili brzy spát. Zima byla ideální dobou na zábavu!
Ve dne lehčí domácí práce a večer zábava!
Přes den se hospodyně věnovaly úklidu svých domovů a hospodáři opravám nářadí a dalším drobnějším pracem.
Večer po setmění se rodiny a blízcí sousedé sešli v jedné z domácností, kde ženy draly peří, předly len, nebo tkaly plátno. Během léta na tyto činnosti nebyl čas a proto bylo nutné pečlivě nasbírané husí peří a úrodu lnu zpracovat v zimě.
Tím, že se sousedé sešli v jedné domácnosti, šetřili nejen svíce a topivo, ale také jim práce lépe ubíhala. U předení si povídali o novinkách ve svém okolí, trošku pomlouvali sousedy, vyprávěli si příběhy a pohádky, nebo zpívali. Zkrátka se bavili.
Draní peří a předení byly spíš ženské práce, ale přítomné byly i děti, mládež a muži. Děti a mládež poslouchali příběhy a pohádky, muži popíjeli a hráli karty nebo kostky.
Čas od času se také všichni sešli v hospůdce, kde si zazpívali a zatancovali.
Z pohledu prostého lidu advent vlastně obdobím klidu byl. Měli klid od tvrdé práce a možnost pobavit se.
Jak to viděla církev?
Církev měla trochu jiné představy o období adventního klidu a dokonce v některých dobách společné přástky, zábavy a tancovačky zakazovala. Časem se část věřících více či méně přiklonila k poklidnému trávení adventního období v modlitbách, ale pro většinu lidí advent stále zůstával obdobím zábavy.
První adventní neděle u sv. Ondřeje
Adventní období, tedy příprava na Vánoce, narození Ježíška (Ježíše Krista), trvá čtyři týdny. Začíná vždy v tu neděli, která je nejblíže svátku svatého Ondřeje (30. 11.) a končí západem slunce na Štědrý den.
V době adventu je kromě adventních nedělí mnoho dalších významných dnů jako je svátek sv. Barbory (4. 12.), sv. Mikuláše (6. 12.) či sv. Lucie ( 13. 12.) a celý adventní čas je spojen s velkým množstvím tradic.
Adventní věnec - jak se jmenují 4 svíčky a co symbolizují?
Tradičním symbolem adventu je adventní věnec. V dnešní době má opravdu mnoho podob. Nejčastěji je ale vyrobený z větviček smrku a ozdobený šiškami, mašličkami, skořápkami ořechů, malými baňkami, sušeným ovocem a dalšími drobnůstkami.
Důležitou součástní adventního věnce jsou čtyři svíčky symbolizující 4 neděle do Štědrého dne.
Svíčky se zapalují postupně. První adventní neděli svítí pouze jedna svíčka a poslední všechny čtyři. Je tedy potřeba nechat první svíčku hořet jen krátce, aby nám do poslední adventní neděle vydržela :-).
Každá svíčka má své jméno a symbolizuje část příběhu o narození Ježíška.
- První zapálená svíčka je svíčka proroků. Je to připomínka těch, kteří předpověděli narození Ježíše Krista.
- Druhá svíčka je betlémská. Symbolizuje Ježíškovi jesličky a lásku.
- Třetí svíčka je svíčka pastýřská. Symbolizuje radost a připomíná pastýře, kterým se zjevil anděl a řekl jim o narození Ježíška.
- Čtvrtá svíčka je andělská a je symbolem míru a klidu.
K adventnímu věnci ještě pro děti adventní kalendář
V dnešní době je v domácnostech s dětmi mimo adventního věnce běžný i adventní kalendář, který dětem usnadňuje odpočítávání dní do „příchodu Ježíška“.
Vznikl sice o dost později než adventní věnec, ale i tak slaví víc než 170 let od vzniku toho prvního.
Pokud ještě přemýšlíte, čím dětem adventní kalendář ještě zpestřit, koukněte na ebook „30 minut ADVENTNÍHO TVOŘENÍ NA KAŽDÝ DEN aneb těšíme se na Štědrý večer“ »
Najdete v něm:
- Krátké povídání pro děti o tom, co je to advent
- 24 podrobných fotonávodů na vánoční tvoření s dětmi.
- 24 hádankových kartiček s pranostikami, zvyky a pověrami, které můžete dětem přiložit k jejich adventnímu kalendáři a společně s nimi hádat, co zobrazují. Společně z nich pak můžete vybrat zvyky, které si na Štědrý den vyzkoušíte.
Poznáte například tyto tradice, zvyky a pranostiky na obrázcích?
