Ptáčci na větvi - zimní/jarní vyrábění

| Zimní / jarní tvoření |

Z okna máme s dětmi moc pěkný výhled na spoustu zahrádek s krásně rostlými stromy. Na nich se během zimy neustále střídají hejna ptáků, kteří tu načechraní do péřových koulí odpočívají ve větvích. My tak máme stále co pozorovat.

Nejčastěji se nám tu v zimě houfují tři druhy ptáků. V první řadě to jsou, asi jako všude, havrani.

Celoročně pak máme v našem zahrádkářském vnitro-bloku už docela početné hejno vran šedivek, jejichž počet se stále rozrůstá. Určitě na tom mají podíl místní chovatelé slepic, u kterých vrány nacházejí stálý příjem potravy.

Do třetice vídáme na stromech desítky, někdy bych napočítala i kolem sta, hrdliček. Z dálky vypadají jako béžová klubka a nejčastěji posedávají na nejvyšších větvích stromů. Pokud na jejich strom přiletí vrána nebo havran, vznesou se do vzduchu a přesunou se na jiné místo.

Stromy obsypané hrdličkami nás tentokrát inspirovaly k zimnímu tvoření a s dětmi jsme se to takového „hrdličkovníku“ pustili.

Nedopadlo to úplně přesně tak, jak jsme měli v plánu, protože po chvilce tvoření se Anička chopila pastelek a různobarevných klubíček vlny, takže někteří ptáčci vypadají spíš jako papoušci, než jako hrdličky.

Výsledek ale vypadá pěkně, Aničce se to tak líbí a to je důležité.

Původního plánu jsme se drželi alespoň u povídání a něco zajímavého jsme si o hrdličkách našli a pověděli. Takže i pro vás tu mám trochu povídání.

Hrdlička kolonizátor:

Hrdličku zahradní zná asi každý. Rozhodně se ale nejedná o náš původní druh. V ČR totiž hrdličky žijí pouhých cca 80 let.

Její původní domovinou je Indie a přilehlý ostrov Cejlon. Odtud si ji turečtí obchodníci na konci 19. století dovezli do Přední Asie. Pak už to byl pěkný fofr a během 20. století hrdlička zahradní osídlila celou Evropu.

První česká hrdlička

V České republice byla hrdlička poprvé zaznamenána v Brně a to v roce 1942. O třináct let později, tedy v roce 1955, už tito ptáci žili na celém území ČR.

Městský typ

Hrdličku zahradní můžete potkat téměř všude, protože jí vyhovuje žít v blízkosti člověka. Vidět ji můžete v parcích, zahradách, alejích, na hřbitovech i ve městech. Klidně si postaví hnízdo na stromě uprostřed náměstí.

Se stavbou hnízda se hrdličky nijak nenadřou. Jde většinou o plochou kupku ledabyle naskládaných větviček, občas i odpadků, umístěných na stromech, keřích či budovách. Není výjimkou, že se uhnízdí na stříšce ptačí budky, venkovním parapetu, nebo v truhlíku.

Maximálně dvě vajíčka v jedné snůšce

V jedné snůžce má pár hrdliček maximálně dvě bílá vajíčka. Dospělosti se docela často ale dožije jen jedno mládě.

Jak je tedy možné, že se hrdličky tak rychle šíří?

Pes je zakopaný v tom, že snůška není za rok pouze jedna. Pár hrdliček zvládne odchovat 2-5 snůšek ročně. Nejčastěji hnízdí v období od března do října, ale nemají problém zahnízdit a vyvést mladé i během mírné zimy.

Lovná zvěř

Vzhledem ke svému velkému rozšíření a obav z toho, že by mohly škodit v zemědělství, byly hrdličky zařazeny mezi lovnou zvěř. Nikdo ji ale nijak zvlášť neloví.

Teď už konec povídání a hurá do vyrábění!

Návod na tvoření: HRDLIČKY (PTÁČCI) NA STROMĚ

POMŮCKY: kousek kartonu, šablonka ptáčka s dírkou v bříšku, tužka, nůžky, voskovky (popř. pastelky, fixy), kousky vlny.

POSTUP:
1. Na karton obkreslete ptáčka a vystřihněte jej. Stříhání kartonu je těžké (zvlášť vystřihnutí vnitřního kruhu), takže je to úkol spíš pro rodiče :-).

2. Ptáčka vymalujte a přivažte k němu kus vlny tak, aby vznikla smyčka k zavěšení. My jsme si spojili více druhů vlny dohromady, aby šlo omotávání rychleji. Podle tloušťky vlny máme spojeny 3 – 4 provázky.