| Tvoření s příběhem |
Poslední lednový den patří zebrám. Těchto krásných pruhovaných kopytníků totiž v přírodě bohužel stále ubývá. Vliv na to má nejen lov pro maso a pruhovanou kůži, ale hlavně postupná změna klimatu a vysychání krajiny, kde zebry žijí.
Také přibývající ranče a farmy, na kterých lidé chovají dobytek spásající velké množství trávy, má velký vliv na snižující se počet zeber.
Mezinárodní den zeber
31. leden byl ustanoven jako Mezinárodní den zeber. V tento den se vědci a přátelé zeber snaží seznámit veřejnost s životem těchto kopytníků a s narůstající potřebou chránit nejen samotné zebry, ale samozřejmně i prostředí, ve kterém žijí.
Pruhy jako otisk prstů
V přírodě žijí tři druhy zeber (stepní, horská a Grévyho) a všechny mají svůj domov v Africe. Mezi sebou se tyto druhy liší hlasem, způsobem života a pruhováním. Pruhování je však různé nejen u jednotlivých druhů, ale je jedinečné i u každé zebry.
Na světě nenajdete dvě zebry se stejným pruhováním!
Tvar, velikost a intenzita zbarvení pruhů u zeber jsou stejně unikátní jako otisky prstů u lidí. Zebry si je pamatují a ostatní podle nich rozeznávají. Mládě tak i na dálku podle pruhů bezpečně pozná svoji maminku.
Proč mají zebry pruhy?
Černobílé pruhování zeber fascinuje lidi od nepaměti. Nad důvodem zvláštního zbarvení kůže si vědci lámou hlavu už hodně dlouho a odpovědí našli hned několik.
Na prvním místě se drží teorie, že pruhování chrání zebry před bodavým hmyzem. Vědci zjistili, že hmyz nemá rád pruhované povrchy a za účelem pozorování dokonce pokusně nakreslili pruhy na několik krav. Ověřili si tak, že na pruhované krávy sedá o polovinu méně hmyzu.
Co hmyzu na pruzích vadí? Různé barvy pruhů prý odlišně odráží světlo a to hmyz mate, je dezorientovaný, přistání si raději rozmyslí a vybete si nějaký důvěryhodnější povrch. Třeba sousedního hnědého pakoně.
Zvlášť v Africe, kde řádí mnoho hmyzu, který přenáší nebezpečného nemoci, je tak pruhování pro zebry docela výhodné.
Ochrana před predátory
Další z teorií o výhodě pruhování je ochrana před predátory. Pokud na stádo zeber zaútočí lev a stádo se rozběhne, pruhy se v běžícím stádu míhají a lev tak hůř zaostří zrak na jednotlivce, na kterého útočí skokem. Tato teorie se dnes ale zdá velké části vědců méně pravděpodobná.
Pruhované chlazení
Třetí výhodou bíločerného pruhování je prý ochlazování. Černá barva absorbuje více slunečního záření a tak se černé pruhy zahřívají víc než pruhy bílé.
Mezi teplejšími černými a chladnějšími bílými pruhy pak dochází k pohybu vzduchu a tím pádem k ochlazování těla.
Tuto teorii ale vědci už také opouštějí, protože víření mezi pruhy by stejně neustále narušoval i sebemenší vánek.
A to je konec povídání o zebrách a jde se vyrábět.
Návod: ZEBRA - PRUHOVANÉ TVOŘENÍ
POMŮCKY: bílý výkres, zbytky černého papíru, šablonka koně/zebry (STÁHNOUT ZDE »), tužka, nůžky, kousek černé vlny, děrovačka.
POSTUP:
1. Nastříhejte různě klikaté a různě dlouhé proužky černého papíru.
2. Černé proužky libovolně lepte na bílý výkres A4
3. Polepený výkres obraťte a obkreslete na něj hlavu koně/zebry. Můžete použít tuto šablonu: ŠABLONA KONĚ/ZEBRY »
4. Zebru vystřihněte.
5. Děrovačkou udělejte do hřbetu několik dírek.
6. Nastřihejte si kousky vlny o délce cca 15 cm. Hříva zeber je podstatně kratší než hříva koní, tak na to nezapomeňte :-).
7. Provázky přehněte na polovinu a jdeme navazovat…
8. Ohyb provázku prostrčte dírkou a volné konce vlny protáhněte očkem (jak směřuje tužka). Díky takto uvázané vlně bude hříva pěkně srovnaná. Pokud byste vlnu přivazovali klasickými uzlíky, byla by hříva hodně roztřepaná.
9. Stejným způsobem navažte vlnu do všech dírek.
A MÁTE HOTOVO.
A co dál?
Pusťte se do DUBNOVÉHO TVOŘENÍ s ebookem BÁJEČNÉ TVOŘENÍ V DUBNU »
Nejde o nějaké obyčejné tvoření!
Jde o tvoření, které vždy navazuje na příběh, legendu, povídání o přírodě, historii, tradici, významné osobnosti nebo události probíhající v měsíci DUBNU.
Děti tak nejen tvoří, ale zároveň se mnoho zajímavého dozví! A NEJEN DĚTI!