| Chlupaté tvoření |
27. únor patří králům Arktidy – ledním medvědům. Přestože patří k největším a nejsilnějším suchozemským predátorům, jsou ohroženým druhem. Nikoliv však kvůli pytlákům a lovcům, ale kvůli globálnímu oteplování, které způsobuje tání ledovců a mění přirozený domov těchto bílých chlupáčů.
Pohybují se v prostředí, kde teplota může klesnout až na -46 °C. Těmto extrémním mrazům jsou ale skvěle přizpůsobení.
Teploučký kožíšek a trocha špíčku 🙂
Lední medvědi mají velmi hustou, dlouhou srst a pod ní silnou vrstvu podkožního tuku.
Tato kombinace izoluje jejich těla natolik, že neztrácí prakticky žádné teplo. A to je průměrná teplota na Arktidě -34°C v zimě a 0°C v létě!
Pod bílou srstí mají navíc černou kůži, díky které lépe vstřebávají teplo ze slunce.
Jako pírko
Přestože samci ledního medvěda váží až 800kg (tj. asi 4x víc než lev), můžou se bezpečně pohybovat ve sněhu i po tenkém ledu.
Medvědí tlapy jsou totiž obrovské, široké 30-35 cm. Váha medvěda se tak rozloží mezi jeho 4 obří tlapy, jakoby měl na nohou sněžnice. Díky tomu se pod ním sníh lehce neboří a led nepraská.
Medvěd lední navíc na ledu jen tak neuklouzne. Na chodidlech má totiž drobné hrbolky, které fungují podobně jako přísavky.
Plavec na dlouhé tratě
Lední medvědi jsou vynikající plavci. Vydrží plavat i 10 dnů v kuse a uplavat stovky kilometrů. Jejich tučný kožich jim slouží jako plovací vesta, protože je nadnáší tuk. Široké tlapy s plovacími blánami mezi prsty pak slouží jako mohutná vesla.
Plavající lední medvěd bývá často viděn i 300 km od nejbližší pevniny.
Dobrý atlet
Na to, jak těžkopádně lední medvědi působí, jsou docela mrštní. Přeskočí i čtyřmetrovou díru mezi krami a velmi dobře šplhají i po téměř kolmých krách.
Jsou i docela rychlí běžci. Když potřebují, běží i rychlostí 40 km/ hod.
Medvěd s tučňákem? To nejde dohromady!
Když děti kreslí, nebo jinak ztvárňují zimu, často vyobrazují lední medvědy společně s tučňáky. Oba přece patří do chladných, zasněžených oblastí. To je sice pravda, ale k sobě tak úplně nepatří!
Ve volné přírodě se lední medvěd s tučňákem nikdy nemůže potkat, protože zatímco lední medvědi osídlili sever naší planety, tučňáci naopak obsadili jih.
I když by tučňáci mohli teoreticky žít i na severu, nepodařilo je jim tam přes teplé vody v oblasti rovníku dostat.
Pro dnešek stačí
O ledních medvědech by se toho dalo povídat ještě hodně. Prozatím to však stačí a můžete se s dětmi pustit do tvoření.
Návod: LEDNÍ MEDVĚDI
POMŮCKY: bílé papíry, bílý a modrý výkres A4, tužka, modrá voskovka, nůžky, lepidlo, vata
POSTUP:
1. Nakreslete nebo vyhledejte na internetu obrázek medvěda. My jsme si pomohli tím internetem :-).
2. Medvěda vytiskněte (nakreslete) na spodní část papíru A4. Buď jej můžete rovnou vytisknout (nakreslit) na tvrdý výkres, nebo jej vytiskněte na běžný papír a ten nalepte na výkres, jako jsme to udělali my.
3. Výkres přehněte na poloviny tak, aby část hlavy, nebo hřbetu medvěda byla přesně v ohybu.
4. Medvěda vystřihněte, ale POZOR! Kus hlavy, či hřbetu v přehybu výkresu nechte spojený a nerozstřihněte jej. Navíc nechte medvědovi přesah výkresu pod tlapamy, abyste jej mohli přilepit k podkladu.
5. Z bílého papíru vystřihněte kru a přilepte ji na modrý výkres.
6. Voskovkou „nejlépe boční stranou – tedy na plocho“ můžete kru modře vykreslit.
7. Přilepte na medvěda chomáčky vaty a vyrobte mu tak pěkně hustý kožich.
8. Výčnělky pod tlapamy potřete lepidlem a přilepte medvěda na kru.
A MÁTE HOTOVO.
A co dál?
Pusťte se do DUBNOVÉHO TVOŘENÍ s ebookem BÁJEČNÉ TVOŘENÍ V DUBNU »
Nejde o nějaké obyčejné tvoření!
Jde o tvoření, které vždy navazuje na příběh, legendu, povídání o přírodě, historii, tradici, významné osobnosti nebo události probíhající v měsíci DUBNU.
Děti tak nejen tvoří, ale zároveň se mnoho zajímavého dozví! A NEJEN DĚTI!