Dnešní tvoření berušek mělo zajímavý konec. Když jsme dali naše tři berušky na výstavku na parapet, prohlásila Ančí, že její beruška je nějaká nemocná a že ji mám uzdravit. Jejda, co teď?
Přiznávám, že mě v tu chvíli nic moudrého nenapadlo. Uznala jsem tedy, že berušky opravdu nejsou stejné, ale zároveň jsem ji ujistila, že i když se její beruška liší, nemusí být hned nemocná. Naštěstí se Anička spokojila s mojí pochvalou a tím, že se mi její beruška moc líbí.
Stejně ji nakonec až tak nezajímal můj názor ale to, jak bude z jejího výrobku překvapený tatínek, až se vrátí z práce :o).