Nejsem děď Vševěd a nestydím se za to 🙂
Jsem máma dvou malých zvědavců, na jejichž otázky velmi často nestíhám odpovídat, nebo ani nemůžu, protože odpovědi prostě neznám.
Nestydím se ale za to, že nevím všechno na světě, protože vím, že dělám maximum, abych jim odpovědí dala co nejvíc.
Máme totiž s dětmi naše společné chvilky TVOŘENÍ S PŘÍBĚHEM, při kterých si děti vždy něco pěkného vyrobí a zároveň se dozví spoustu zajímavých informací o přírodě, tradicích, historii, významných osobnostech a událostech. To vše ve správný čas, kdy je téma na tvoření a povídání aktuální a kdy si z něj vezmou maximum.
Nejenže tak uspokojím zvědavost svých dětí, ale zároveň mám i dobrý pocit z vědomí, že si oba procvičí zručnost a schopnost z mála věcí vyrobit něco pěkného, zajímavého, nebo dokonce užitečného. To se v životě může hodit!
Navíc má naše TVOŘENÍ S PŘÍBĚHEM ještě jednu výhodu! NEPADÁM U NĚJ ÚNAVOU!
Nějaký čas mi ale trvalo, než jsem kouzlo TVOŘENÍ S PŘÍBĚHEM objevila. Když jsem se stala mámou hodně jsem trpěla spánkovým deficitem. Děti mám dvě, takže spánek mi chyběl asi 4 roky v kuse :-). S úžasem jsem při procházkách pozorovala ostatní maminky, které kolem mě ladně proudily s kočárky, vypadaly spokojeně, krásně a fit.
Já jsem někdy sotva stála na nohou. Některé dny byly jako v mlze a celé jsem je prozívala. Když jsem se potom se svými kruhy pod očima koukla večer na sociální sítě nestačila jsem se divit.
Všude na mě vyskakovaly fotky šťastných a nadšených maminek na super výletech s jejich dětmi.
Na zádech batůžech, na břichu v nosičce jedno dítě, za ruku druhé dítě, na tváři úsměv a tradáááá, vzhůru na túru.
Koukala jsem vždy jako blázen.
Samozřejmě jsem si s dětmi také chtěla užívat pěkné chvilky a poznávat svět, ale po pár marných pokusech o větší výlet, jsem usoudila, že tudy cesta opravdu nevede. Proč?
Zaprvé, i když jsme často šli dost dlouho, většinou jsme nedošli nijak daleko, protože i na pár metrech trasy bylo tolik krásných kamenů, klacků, mechů a vlastně všeho k pozorování, že jsme se pohybovali rychlostí hlemýždě.
Odtrhávat ale děti od něčeho, co je zaujalo a co zrovna chtěly zkoumat, se mi fakt nechtělo!
Zadruhé, místo toho abych si užívala pohody a volnosti v přírodě, připadala jsem si jako mula či mezek. Vláčela jsem jídlo a pití, tu a tam poponesla jedno z dětí a aby toho nebylo málo přibalila jsem občas do batůžku i nějaký klacek či kámen. Určitě víte, jak je pro děti někdy nezbytné donést si některé přírodniny až domů :o). Do toho všeho ještě ta věčná únava z probdělých nocí.
PROSTĚ JSEM TO NEDÁVALA a větší výlety jsem odložila na víkendy, kdy se připojoval nosič v podobě tatínka.
Trajdání po kopcích jsem se rozhodla nechat jiným, ignorovat dobrodružné happy fotky na sociálních sítích a raději jsem se s dětmi pustila do tvoření a vyrábění.
Mojí celoživotní vášní jsou totiž ruční práce všeho druhu – háčkování, vyšívání, patchwork, decoupage, drátkování, pletení z pediku, práce se dřevem, papírem, látkou….
Už od malička jsem obdivovala babiččiny vyšívané ubrusy, tátu, který mi vyrobil ze dřeva hlavolam podle návodu z ABC, mámu, která když nebyly šusťáky v mé velikosti za rozumnou cenu, tak je prostě ušila, napletla mi i oblečky na miminka, vyrobila luxusní domeček pro panenky z krabice od kuřat …….
Všechno jsem tehdy okukovala, zkoušela a učila se.
Dnes nemám problém ušít drobnosti od kapesníků, pytlíčků na nákup zeleniny a ovoce, až po jednoduché dětské oblečky. Uháčkuji dětem hračku podle jejich přání, odzobím mdlý květináč, vyrobím krmítno pro ptáčky, upletu košík z proutí….
Moc ráda bych v tomto tvoření byla inspirací pro své děti, stejně tak jako moji předci pro mě. Chci aby i ony jednou zvládly vyrobit pěkné věci, ze kterých budou mít radost, které doladí atmosféru jejich domova, nebo budou jinak užitečné.
Proto začaly naše tvořivé chvilky, na které se děti vždy moc těšily. Navíc nezůstalo jen u obyčejného tvoření! SPOJILI JSME TOTIŽ PŘÍJEMNÉ S UŽITEČNÝM!
S přibývajícím věkem dětí a jejich pokroky v mluvení totiž začalo OBDOBÍ NEKONEČNÝCH DOTAZŮ a to prakticky od rána do večera. Šla mi z toho hlava kolem.
Ze začátku to ještě šlo. I po pár letech na rodičáku jsem na jednoduché otázky typu „Co je to?“ zvládala odpovídat, ale časem se začalo přiostřovat s dotazy typu: ,,Co je černá díra? Proč je zebra pruhovaná? Jak veliký je Vesmír? Proč je tráva zelená?“…
Ať jsem se snažila jak jsem chtěla, stále časteji zněla moje odpověď….NEVÍM!
Protože jsem si ale nechtěla stále připadat jako „nemoudrá“ máma napadla mě myšlenka spojit příjemné s užitečným.
Rozhodla jsem se naše tvořilé chvilky propojit i s povídáním o tom, co se kolem nás právě děje – změnách v přírodě v průběhu roku, svátcích, tradicích, oslav významných dní, vzpomínek na významné osobnosti a události atd..
Ve tvoření s příběhem jsem objevila skvělý způsob, jak předat dětem zajímavé informace z různých oblastí a dát jim odpovědi alespoň na některé jejich otázky.
To vše hravě a nenuceně, propojené s rukodělnými pracemi.
Navíc jde o společnou a zábavnou aktivitu u které si nemusím sahat na dno svých fyzických sil jako při putování po horách :-).
Protože jsme s dětmi probrali už hodně témat a vyrobili spoustu krásných výtvorů, rozhodla jsem se o to podělit i s ostatními maminkami. Aby se i ony mohly společně se svými dětmi pustit do tvoření s příběhy a dozvědět se s dětmi např.:
- Proč dříve lidé sháněli komáří sádlo, mezery do žebříku, nebo bublinku do vodováhy?
- Jak dlouho vydrží tučňák pod vodou a za jak dlouho přehryže bobr strom?
- Proč se lidé poslední dubnovou noc zavírali doma na petlici a před dveře sypali písek, nebo házeli trsy trávy?
- Kdy, proč a jak se slaví Den hasičů, vítězství, Slunce, muzeí, ptactva, dětské knihy, mrkve, přátelství, tygrů... a dalších?
- Proč je v třešni vždy jen jeden červík a kdo unese dvacetinásobek své váhy?
- Proč vznikly poštovní známky a kdo byl vyobrazen na té úplně první?
- Kdo to byl Jan Hus, Cyril a Metoděj a proč slavíme v červenci jejich svátek?... + mnoho dalších zajímavostí.
Zajímavé příběhy a povídání o přírodě, historii, tradicích, významným osobnostech nebo událostech probíhajících vždy v konkrétním měsíci v roce jsem pro vás sepsala do e-booků Báječné tvoření »
Díky e-bookům Báječné tvoření můžete se svými dětmi trávit zábavné chvíle a zároveň je něco nového naučit.
Děti budou čas, který spolu strávíte u společného čtení a tvoření, milovat.
Mé e-booky si už našly cestu k 1022 maminkám, které se do tvoření s příběhem pustily se svými dětmi.
I vy můžete čerpat z mého know-how a zkušeností, a to různými způsoby:
- Můžete se se svými dětmi rovnou pustit do tvoření společně s e-booky BÁJEČNÉ TVOŘENÍ »
- Můžete se přidat do FB skupiny Tak jde rok s dětmi – tvoření, zábava a inspirace » a čerpat nápady zde.
- ZDARMA SI MŮŽETE STÁHNOUT některé z oblíbený vystřihovánek na okna: JARO, LÉTO, PODZIM A ZIMA v přírodě » a začít tak vaši kreativní cestu s poznáváním.
Věřím, že i vy u mě najdete inspiraci a objevíte kouzlo tvoření s příběhem :-).
Mějte se krásně a tvořte s námi v rytmu roku.
Hanka