| Míchání barev |
Už párkrát se mi stalo, že jsem dala do umyvadla odmočit prádlo a nevšimla jsem si, že mi ven z umyvadla přečnívá třeba rukáv. Pak jsem se nestačila divit, když jsem zjistila, že voda z umyvadla zmizela a na zemi pod rukávem se vytvořila velká louže. Jooo, někdy holt voda teče i vzhůru!
Této vlastnosti kapalin, které se říká KAPILARITA, jsme s dětmi využili v pokusu s barvičkami a pustili se do jejich míchání. Děti se naučily nejen něco o míchání barev, ale také o vlastnostech kapalin.
Návod na pokus najdete o kousek níže a něco málo o kapilaritě si pak můžete přečíst pod návodem. To pro případ, že byste doma také měli malé vědce, které zajímá, co všechno voda umí.
Pokus: vzlínání vody a míchání barviček
POMŮCKY: šest skleniček, potravinářská barviva (modrá, žlutá a červená), lžička, papírové utěrky, džbán s vodou
POSTUP:
1. Do tří sklenic nalijte vodu a do každé nasypte cca lžičku jiné barvy.
2. Barvy ve vodě rozmíchejte.
3. Tři plné a tři prázdné sklenice rozmístěte do kruhu tak, aby se vždy střídala prázdná a plná sklenice.
4. Šest papírových utěrek seskládejte jako harmoniku, nebo smotejte do úzkého válečku.
5. Všechny sklenice mezi sebou propojte papírovými utěrkami a čekejte, co se bude dít.
6. Obarvená voda začne papírovými utěrkami vzlínat (to je ta kapilarita) a přemísťovat se do prázdných sklenic. Cca po 5 – 10 minutách už v prázdných sklenicích začnou vznikat nové barvy.
7. Přibližně po hodině se hladina vody ve všech skleničkách vyrovná a vzniknou 3 nové barvy. Smícháním modré a žluté vznikne zelená, ze žluté a červené oranžová a z červené a modré vznikne fialová.
Ubrousky můžete po vytáhnutí usušit a použít místo košíčků na muffiny na výrobu barevných motýlků. Návod na motýlky najdete zde: BAREVNÍ MOTÝLCI »
Proč voda teče vzhůru?
Voda se skládá z drobných částeček – molekul vody. Tyto molekuly se mezi sebou navzájem přitahují podobně jako magnety.
Díky přitažlivým silám molekul vzniká na povrchu vody taková „tenoučká vrstvička“.
Po ní se mohou pohybovat drobní živočichové jako jsou např. vodoměrky a bruslařky. Pod jejich nožkami se vodní hladina nepatrně prohne, ale neprotrhne se a drobné živočichy udrží.
Kromě toho, že se částečky vody přitahují navzájem, mají i tendenci přilnout k jinému povrchu. To můžete vidět například v užší sklenici s vodou. I když se to na první pohled nezdá, voda ve sklenici nemá hladinu zcela rovně, ale u stěn sklenice je malinko výš. Pokud se díváte do sklenice s vodou shora, ničeho si nevšimnete. Musíte se podívát z boku, ze stejné úrovně jako je hladina vody.
V hodně tenkých trubičkách (=kapilárách) či mezerách (=pórech) se může voda díky přilnavosti ke stěnám ,,vyplazit“ i docela vysoko. A to neplatí pouze pro vodu, ale pro spoustu dalších kapalin. Čím více malých mezer a trubiček různé materiály obsahují, tím lépe jimi postupuje (vzlíná) voda.
Hodně mezer mají např. cihly, dřevo, papír či látka a to je důvodem toho:
- proč mi přečnívajícím rukávem utekla voda z umyvadla,
- proč neodizolované zdivo nasává ze země vlhkost, která stoupá vzůru a díky které nám mohou v domě vznikat plísně,
- proč hoří knot svíčky,
- že se voda z hloubek půdy dostává k povrchu, kde ji mohou příjmout kořeny rostlin.
Pro dnešek je už informací až dost, ale k vodě a jejím vlastnostem se s dětmi určitě ještě někdy vrátíme v jiném pokusu. Na obyčejné vodě se toho dá totiž ještě hodně zkoumat.
Do čeho se s dětmi v létě ještě můžete pustit? Zkuste následující typy:
