| Měsíc dozdávajícího ovoce, slunce, rozkvetlých luk...|
Červenec patří společně se srpnem k nejteplejším měsícům v roce. Pokud zrovna nepracujeme v zemědělství nebo například turismu, je pro většinu z nás obdobím odpočinku, dovolených, koupání, výletů a hraní s dětmi.
Proč se červenec jmenuje červenec?
Svátky, oslavy a významné dny měsíce července
Měsíc ČERVENEC je plný svátků a významných dnů. Mezi nejznámnější patří Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje a Den upálení mistra Jana Husa. Významných dnů je ale v červenci mnohem víc. Vezměme to pěkně postupně:
- 5. 7. Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje
- 6. 7. Den upálení mistra Jana Husa
- 6. 7. Světový den polibku
- 9. 7. Světový den veterinářů
- 20. 7. Mezinárodní den šachu
- 28. 7. Světový den boje proti infekční žloutence
- 29. 7. Mezinárodní den tygrů
- 30. 7. Mezinárodní den přátelství
Abyste s dětmi měli jasno v tom, co všechno se v červenci kolem vás děje, připravila jsem pro vás malý nápovědníček k vytisknutí (na barevném i bílém podkladu).
Skvěte se hodí na nástěnku, nebo si jej můžete přicvaknout na ledničku. Děti tak budou vědět, na co se mohou v měsíci červenci těšit.
Červencový nápovědníček v PDF si můžete stáhnout zde:
Co zajímavého se o významných dnech a svátcích měsíce července můžete s dětmi dozvědět v e-booku Báječné tvoření v ČERVENCI? Víte například:
- Kdo byli Cyril a Metoděj, Jan Hus a B.S. Blumberg?š Čím se proslavili a proč na ně v červenci vzpomínáme?
- Proč se eskymáci místo polibku třou nosem o nos a kde se lidé při pozdravu místo polibku k sobě přimáčknou čelem a nosem.
- Kdy, proč a jak se slaví Den veterinářů
- Co vypráví legenda o sv. Markétě? Proč je zobrazována s drakem?
- Kdo je patronem výrobců parfémů, vinařů, lékárníků a dalších?
- Ve které zemi vznikla hra šachy? Jak se dříve jmenovaly jednotlivé figurky?
- Co má společného sv. Jakub a mušle hřebenatka?
Co dělali v červenci naši předci?
V minulosti bylo pro naše předky období léta velmi náročné. Snažili se zajistit si dostatek potravy, která jim měla vystačit až do další sklizně. Práce na polích byla náročná, protože se vše sázelo, obdělávalo a sklízelo ručně.
Kvůli těžké práci na polích nebyl čas na zábavu, a proto se v minulosti v letním období nekonalo mnoho oslav.
Vše si ale lidé vynahradili po sklizni, kdy začaly bujaré radovánky a oslavy. O podzimních oslavách se toho více dočtete zde: ŘÍJEN: měsíc troubení jelenů, barvení listů, zazimování zvířat, oslav…
Magické rituály a prosby k bohům
Aby se úrodě dobře dařilo, vše zrálo jak mělo, sklizeň byla bohatá a nepřišlo sucho ani krupobití, upínali v minulosti lidé svoji pozornost nejen ke tvrdé práci, ale i k vyšší moci.
Už v dávných dobách se pohané obraceli k různým bohům, přinášeli jim oběti a při prosbách o dobré počasí a úrodu prováděli magické rituály.
Křesťané se kvůli dobré úrodě modlili k takzvaným patronům. Mezi oblíbené patří například patron dobré úrody sv. Marek, patronka vinařů sv. Marie Magdalena a patronka rolníků a pastýřů sv. Markéta..
O sv. Marii Magdaleně a sv. Markétě se s dětmi můžete více dočíst v e-booku Báječné tvoření v ČERVENCI. Dozvite se např. proč byste si měli v den svátku Marie Magdalény (22. 7.) ostříhat vlasy a proč byste se neměli koupat v hluboké vodě.
Pranostiky o úrodě
Kvůli dobré úrodě se lidé nejen modlili k bohům, ale také velmi dobře sledovali počasí a vůbec vše, co se kolem nich v přírodě dělo. Své vědomosti si pak předávali z generace na generaci v podobě pranostik. Podle nich pak lidé plánovali práce na polích a zjišťovali, jak bohatá bude úroda.
Zde jsou některé z pranostik o úrodě:
Co červenec neuvaří, srpen nedopeče.
V červenci déšť a slunečná pohoda, hojná bude v příštím roce úroda.
Když je málo rybízu, bude i málo vína.
Když je seno, není víno.
Čím větší má kdo bodláčí, tím lepší víno natáčí.
Když prší na svatého Prokopa, promokne každá kopa. (4. červenec)
Svatý Prokop, zelí okop! (4. červenec)
Kolik žita narostlo do sv. Kiliána, tolik už ostane. (8. července)
Na Markétu-li prší, ořechy se stromu srší. (13. července)
Svatá Markyta hodila srp do žita. (13. července)
Svatá Markyta velí: „Lidé, okopávejte zelí!“ (13. července)
Je-li na svatého Vincence slunečno, bude hodně vína. (19. červenec)
Pěkný den před svatým Jakubem slibuje pěkné žně. (25. července)
Do Jakuba zelíčko – po Jakubu zelí. (25. července)
Svatý Jakub dává kukuřici klasy, svatá Anna vlasy. (25. července)
O svaté Anně žitečka se nažne. (26. července)
Na svatého Abdona, ve švech praská stodola. (30. červenec)
Příroda v červenci
Už výše jsme si říkali, že červenec je pojmenovaný podle dozrávajícího červeného ovoce, mezi které patří jahody, maliny, třešně, višně a rybíz. Věděli jste, že existuje až tisíc odrůd třešní? Mezi ty nejznámější patří srdcovky, ale existují i třešně ptačí či třešeň chrupka.
Občas můžeme v třešních narazit na červíka. Jde o larvu létajícího hmyzu vrtule třešňové.
Proč je v třešni vždy pouze jeden červík a ne víc se s dětmi dočtete v e-booku Báječné tvoření v ČERVENCI.
Lístečky pro štěstí, květy pro včely, čmeláky i dobytek
Na letních loukách se můžete v červenci kochat paletou barev. Najdete na nich zvonky, chrpy, kopretiny a také jetel, jehož speciální lístek složený ze čtyř lístečků prý přináší svému nálezci štěstí.
Mimo to je jetel také velmi důležitým zdrojem nektaru pro včely, čmeláky a motýli. Je také hodnotným krmivem pro řadu zvířat a dokonce zlepšuje i kvalitu půdy na které roste. Obilí zaseté na pole po jeteli daleko lépe prospívá.
Podle e-booku Báječné tvoření v červenci si s dětmi můžete pěkný čtyřlístek i vyrobit.
Co ještě kvete v červenci?
Velmi nápadné jsou v červenci květy náprstníku, ale s dětmi si na něj dejte pozor! Je totiž prudce jedovatý. Naopak více můžete zkoumat třeba netýkavky, rostoucí v lesích a na vlhkých místech. Jejich plody při doteku pukají a rozstřelují svá semínka do okolí, což děti většinou hodně baví.
Také orlíčky se ve volné přírodě nedají přehlédnout a bolševníky už možná budou větší než vaše děti.
ORLÍČEK
NETÝKAVKA
BOLŠEVNÍK
Co se v červenci děje ve světě zvířat?
Na slunečných stráních a skalkách se vyhřívají ještěrky a tu a tam i zmije. Kvetoucí louky, pole a zahrady jsou plné pestrobarevných motýlů.
Kvůli vysokým červencovým teplotám se mnoho zvířat během horkých dnů schovává v úkrytech, ze kterých vychází až pozdě večer, nebo časně z rána.
Za teplých nocí můžete na loukách a okrajích lesů pozorovat poletující světýlka. Jde o samečky světlušek, správně svítilek. Samičky létat neumějí a tak na stéblech vysochých trav čekají na své partnery.
V rybnících a dalších stojatých vodách dochází k velkým proměnám. Pulcům pomalu mizí ocásky, narůstají jim nožičky, přesouvají se na souš a mění se v žáby.
Pokud se s dětmi dostanete v červenci k nějakému rybníku určitě stojí za to vzít si sebou nějaké sítko a lupu.
Voda se jen hemží nejdůznějšími bezobratlými živočichy jako jsou bruslařky, znakoplavky, potápníci, splešťule, larvy vážek, okružáci či berušky vodní.
Co všechno se s dětmi o přírodě můžete dozvědět v e-booku BÁJEČNÉ TVOŘENÍ V ČERVENCI? Zjistíte například odpovědi na násedující otázky:
- Proč je v třešni vždy jen jeden červík?
- Kdo unese dvacetinásobek své váhy?
- Který hmyz patří k nejlepším letců a má nejdokonalejší zrak?
- Která vodní rostlina unese na svém listu i dvacetikilové dítě?
- Proč se nesmí sahat na motýly a proč jsou někteří motýli barevní a jiní ne?
- Jak nalákáte motýli? Co jim chutná?
- Proč jsou mraveniště na jižní straně mírnější a na severní naopak strmá?
- Co má žloutenka společného se žlutou barvou?
- Jak dobře tygři šplhají a jací jsou plavci?
Červenec je plný zajímavostí, o kterých stojí za to si s dětmi povídat.
Pusťte se s dětmi do červencové tvoření, kde každý návod na vyrábění navazuje na příběh, legendu, povídání o přírodě, historii, tradici, významné osobnosti nebo události probíhající právě v ČERVENCI.