| Měsíc kvetoucích stromů, lásky, rozmarů počasí...|
Podle čeho je pojmenovaný měsíc květen je asi jasné. Samozřejmě podle rozkvetlých stromů. Ale není to až tak dlouho, co se pátý měsíc v roce jmenoval jinak. Původně byl podle jména římské bohyně jara a plodnosti Mai pojmenován máj.
Pojmenování „květen“ vzniklo až díky spisovateli Josefu Jungmannovi, který v roce 1805 při překladu jedné francouzské knihy přeložil název pátého měsíce v roce jako květen.
Mezi lidmi se tohle pojmenování rychle rozšířilo a začali jej běžně používat.
Původní označení „máj“ však můžeme dodnes slyšet v lidových písničkách a pranostikách, jako jsou například tyto:
„Když se v máji blýská, sedlák si výská.“
„Až přijde máj, vyžene kozy v háj.“
„Májová vlažička – naroste travička, májový deštíček – poroste chlebíček.“
Svátky, oslavy a významné dny měsíce května
Mezi nejznámnější květnové svátky a oslavy patří Svátek všech zamilovaných, Svátek práce a Den vítězství. Významných dnů je ale v květnu mnohem víc. Vezměme to pěkně postupně:
- 1. 5. Svátek práce - První máj
- 1. 5. Svátek všech zamilovaných
- 3. 5. Den Slunce
- 4. 5. Den hasičů a svatý Florian
- 8. 5. Den vítězství
- Druhá květnová neděle - Den matek
- 18. 5. Mezinárodní den muzeí
- 24. 5. Evropský den parků
- 30. 5. Svátek sousedů
- 31. 5. Den otevírání studánek
Kromě těchto významných dnů se ještě na mnoha místech staví májky neboli máje, konají se hody a poutě.
Abyste s dětmi měli jasno v tom, co všechno se v květnu kolem vás děje, připravila jsem pro vás malý nápovědníček k vytisknutí (na barevném i bílém podkladu).
Skvěle se hodí na nástěnku, nebo si jej můžete přicvaknout na ledničku. Děti tak budou vědět, na co se mohou v měsíci květnu těšit. Nápovědníček v PDF si můžete stáhnout zde:
O významných dnech a svátcích měsíce května se s dětmi můžete hodně dozvědět v ebooku BÁJEČNÉ TVOŘENÍ V KVĚTNU. Víte například:
- Proč lidé v Praze chodívají na Prvního máje na Petřín a čí sochu zde hledají?
- Kolik hodin denně museli naši předci pracovat? Proč se lidé v Chicagu vzbouřili a jak to všechno dopadlo?
- Čím se Slunce liší od ostatních hvězd, které nejsou ve dne na obloza ani vidět?
- Podle čeho poznáte obraz nebo sochu svatého Floriana a co má společného s hasiči?
- Kdo se v České republice zasloužil o vznik Dne matek? Ve které zemi tento svátek původně vznikl?
- Proč se slaví Den parků? Jaký je náš nejstarší, největší nebo naopak nejmenší národní park? Který park na světě byl vyhlášen jako úplně první?
- Proč a ve které zemi vznikl Den sousedů?
- Jak mohou vypadat studánky, proč byly pro naše předky tak důležité a jak o ně pečovat i dnes?
Nápady na tvoření s dětmi - významné dny:
O Dni Slunce jsem se zmínila už dříve v jednom ze svých článků. Najdete v něm nejen několik zajímavostí o Slunci, ale i tři návody na tvoření sluníček. Tento článek najdete zde: SLUNÍČKOVÉ VARIACE ».
Na den matek by se vám mohl hodit návod na srdíčková přáníčka, která najdete zde: SRDÍČKOVÁ PŘÁNÍČKA KE DNI MATEK »
Příroda v květnu
V květnu už je v přírodě opravdu živo. Zazelenala se tráva a ovocné stromy, o které se sadaři touto dobou kvůli případným mrazům strachují, jsou plné bílých a růžových květů. Kromě ovocných stromů kvetou také kaštany, jejichž velké hroznovité květy jsou opravdu nepřehlédnutelné. Koncem měsíce otevírá své květy i náš národní strom – lípa.
Ani keře a menší rostliny nezůstávají pozadu. Z keřů můžete zahlédnout snad všude kvetoucí šeříky a šípkové růže.
V lesích a na loukách ukazují své barevné květy zvonky, kopretiny, konvalinky, pomněnky a další.
Květy nejen pro okrasu, ale i k jídlu
Ať už jde o květy stromů, keřů nebo bylin, jsou téměř
všechny plné bzučících včel, které se v tomto měsíci
snaží pořádně posílit, protože se chystají na rojení.
Nejen včely mají v tuto dobu spoustu práce. Napilno má vlastně všechen hmyz.
Co se v květnu děje ve světě zvířat?
Květen je měsícem mláďat. V lesním houští se schovávají malá srnčata, v korunách stromů poskakují veverčata a posedávají mláďata sovičky puštíka.
V norách se zahřívají mladé lištičky, v doupěti u ježka se narodili ježečci a bachyně s malými selátky už vyráží na první procházky lesem.
V noře u králíků se malí králíčci narodili dokonce už podruhé od začátku roku.
Někteří ptáci, kteří se k nám vrátili z dalekých krajů až na konci jara, začínají trochu opožděně hnízdit.
Začátkem května sedí na vajíčkách například vlaštovky a jiřičky. O něco později se k nim přidávají i rehkové a pěnice a rorýsi, kteří se k nám vrací z opravdu velké dálky, v květnu teprve dorazili.
Nápady na tvoření s dětmi - příroda:
Do květnového tvoření se můžete pustit hned. Mám tu pro vás pár odkazů na starší články. Najdete v nich návody na včelky, kytičky z odřezků, rybníček se žabkami, motýlky z košíčků na muffiny, duhu či vázičky. Stačí kliknout na obrázky níže.
Co všechno se s dětmi ještě můžete dozvědět o přírodě v ebooku BÁJEČNÉ TVOŘENÍ V KVĚTNU? Zjistíte například odpovědi na násedující otázky:
- Kdo jsou svišťouni?
- Jak spí rorýsi během letu a proč nechodí po nožičkách jako ostatní ptáci?
- Proč se v létě nesmí zateplovat horní patra vysokých budov a jak můžete vy sami pomoct ohroženým rorýsům?
- Kolik je na světě druhů žab a které z nich žijí u nás v ČR?
- Co se děje v květnu ve včelím úlu? Proč z něj musí stará královna odletět a proč před odletem přestane jíst, zatímco včely dělnice se nacpou k prasknutí?
- Co dělat, když narazíte na včelí roj?
- Co léčí lipový květ a na co se používá lipové dřevo?
- Na kterých bankovkách a úředních lejstrech najdete lipový list
Co dělali v květnu naši předci?
Především se starali o svá políčka, která se v květnu už začala zelenat rostoucími plodinami.
Květen je známý svým proměnlivým počasím a příchodem tří zmrzlých, nebo jak se někde také říká ledových bratrů, zmrzlíků či ledových svatých a tak naši předci pozorně sledovali počasí a vše ostatní, co se kolem nich v přírodě dělo.
Protože tehdy neměli žádné meteorologické stanice, jako máme dnes my, řídili se radami předávanými z generace na generaci v podobě pranostik.
Věděli, že pokud je v květnu ještě sníh, poroste dobře tráva, na které se bude moct do sytosti napást dobytek.
Doufali, že v květnu bude ještě chladno a bude pršet, protože pak se mohli těšit na dobrou úrodu obilí i ovoce. Pokud ale pršelo až moc a dokonce byly velké mrazy, neurodilo se například víno.
Zde jsou některé pranostiky, které vám mohou napovědět, jak to letos s úrodou dopadne:
PRANOSTIKY MĚSÍCE KVĚTNA
„Sníh v máji – hodně trávy.“
„Studený a mokrý máj – v stodole ráj.“
„Chladno a večerní mlhy v máji, hojnost ovoce a sena dají.“
„Májová kapka platí nad dukát.“
„Chladný květen, červen vlažný je pro sýpky, sudy blažný.“
„Na mokrý květen přichází suchý červen.“
„Deštivý květen – žíznivý říjen.“
„Večerní rosy v máji hodně sena dají.“
Nápady na tvoření s dětmi - předci, tradice
Naši předci nejen podstatně víc sledovali, co se děje v přírodě, ale také mnohem lépe využívali její dary. Například daleko více používali léčivou sílu bylin.
Pokud se chcete s dětmi o bylinkách něco dozvědět a pustit se i do bylinkového tvoření koukněte sem:
Také o tom, jak trávili život naši předci, najdete více v ebooku BÁJEČNÉ TVOŘENÍ V KVĚTNU.
- Co symbolizují máje? Ze kterých druhů stromů se nejčastěji staví?
- Jaké tradice se váží ke stavení májí, jak se zdobí a co se stane, když některé vesnici máji ukradnou?
- Které stromy mohou ohrozit ledoví muži? Proč bychom si měli vážit i naťuklého jablíčka, nebo červivé hrušky?
- Jak mohou vypadat studánky, proč byly pro naše předky tak důležité a jak o ně pečovat i dnes?
- Kdo byl Jan Nepomucký a proč se na něj král Václav IV. rozzlobil?
- Proč sochy Jana Nepomuckého stojí často na mostech a jak je poznáte?
- Kdo je patronem Čech a kdo patronem Moravy?
- Jak mohou vypadat studánky, proč byly pro naše předky tak důležité a jak o ně pečovat i dnes?
Tvoření s dětmi, které vždy vychází z příběhu, povídání o přírodě, historii, lidových tradicích, významných osobnostech a událostech.
Děti tak nejen tvoří, ale také se dozví spoustu zajímavých informaci!